Víkend 8. až 10.5.jsme měli velmi nabitý psím programem,takže práce na zahradě šla stranou a hurá na sraz.S Montym a Cittou jsme vyrazili brzy ráno ,abychom byli včas na místě srazu,který se tentokrát konal v rekreačním středisku Konopáč u Heřmanova Městce.Víkend jsme si vcelku pohodově užili ,Monty s Cittou se krásně vykoupali v okolních rybnících,v jednom jsem dokonce objevila želvu.Koupání Monty ale odnesl mokvavou skvrnou pod krkem,kterou teď léčíme.Zůčastnili jsme se hromadné psí procházky po okolí.

Sobota proběhla v duchu chovatelských aktivit.Ráno nastoupila miminka,která se krásně předvedla ,všichni ukázali zoubky bez lehacích poloh,což někdy vidíme u starších leonů.

Pak už do kruhu nastoupilo mládí k absolvování svodu,který trval do pozdního odpoledne.

Na sraz přijela Montyho sestra Daisy s Michalem a Evou.Už je na ní vidět ,že je to dospělá fenka,což dávala najevo svým chováním,ale to neplatilo na Monťáka,proste Daisy vyzýval ke hře,čemuž Daisy nakonec neodololala.Snažila jsem se ji přemluvit,aby mi zapózovala,to se jí moc nelíbilo,ale s Montym se prý vyfotí ráda.

Oba večery jsme poseděli s přáteli a dlouho do noci jsme si povídali o našich miláčcích. 

Neděle byla pro nás jako pro ch.stanici dost důležitá,neboť nám k bonitaci nastoupil Denny Aron od Bucharky.Povahovým testem prošel perfektně,a samotnou bonitaci zvládl na jedničku bez jakékoli nervozity a strachu.Velice mi udělal radost když jsem u Montyho o toto ochuzena.

 Když jsme se všemi rozloučili,před cestou domů jsme si ještě udělali malý výlet na přehradu Seč,kde jsme se prošli, Monty s Cittou se osvěžili ve vodě,popili jsme kafíčko v přilehlé restauraci a vyrazili jsme domů vstříc běžným starostem. všedního dne.Tak na podzim nashle... 

9.5. měl Diamond Ax,Denny Aron a Daisy Annie své třetí narozeniny.Všem přeji mnoho radosti ze života a Dennymu nějakou nevěstu.

Monty oslavil narozeniny na srazu zakoupeným prasečím uchem a doma dostal ještě malý masový dortík ,který lakomec snědl sám.I když se s ním nemůžu věnovat chovatelským aktivitám,jsem velmi ráda,že ho mám a musím přiznat ,že Monty  mi neskutečně přirostl k srdci.Však  stačilo málo a o Montyho jsem málem v loni v únoru přišla,když byl postižen torzí žaludku.Monty,ale za naší peče vše překonal a dnes zase dovádí jako sběsilý.